Zdroj fotografie je: Magnific.com
Dítě, které si samo od sebe sáhne po knize a zmizí s ní na hodinu do svého světa, je sen mnoha rodičů. Jenže lásku ke čtení nejde nařídit ani koupit v obchodě. Roste pomalu, ze společných chvil, z atmosféry doma a z toho, co dítě vidí u dospělých kolem sebe. Dobrá zpráva je, že na tom můžete začít pracovat mnohem dřív, než dítě rozezná první písmenko.
Miminka a batolata: knihu poznají dřív než abecedu
Vztah ke knihám se buduje už v době, kdy dítě knihu spíš okusuje než čte. Leporela z tvrdého kartonu, látkové knížky do vaničky, obrázky s výraznými barvami, to všechno je první seznámení s tím, že kniha je příjemná věc plná zajímavostí. Nevadí, že batole nerozumí ději. Vnímá váš hlas, blízkost vašeho těla a rytmus řeči, a přesně tohle si spojí s pocitem bezpečí a pohody.
Nebojte se stejnou knížku číst stokrát dokola. Opakování dětem svědčí, dává jim jistotu a posiluje paměť. Když batole samo dokončí větu, kterou znáte oba nazpaměť, je to malá oslava. Spousta tipů na první knížky a hry s řečí najdete přehledně roztříděných na webu AzDěti.cz, kde bývá inspirace řazená rovnou podle věku.
Předškolák: doba nekonečných otázek
Kolem třetího roku začíná období, kdy dítě chce vědět úplně všechno a kniha se stává skvělým parťákem. Příběhy o zvířátkách, pohádky s jednoduchou zápletkou i naučné knížky o autech nebo vesmíru krmí jeho zvědavost. Právě teď se dá čtení nenápadně propojit s běžným dnem: přečtěte, co je v receptu, přeslabikujte název ulice, ukažte nápis v obchodě.
Předčítání před spaním by v tomhle věku mělo být samozřejmostí. Není to jen o příběhu, je to rituál, který uklidní, zpomalí a hezky zakončí den. Pár minut u knihy nahradí rozjívené večerní pobíhání klidem a blízkostí. Jak takový večerní rituál poskládat, aby fungoval a nezvrhl se v boj o čas, hezky rozebírá portál rodina247.cz.
Školák: nejcitlivější období vůbec
Nástup do školy je pro čtení zlomový a bohužel často k horšímu. Z knihy se rázem stane povinnost, domácí úkol, něco, co se musí. Řada dětí, které do té doby knihy milovaly, právě tady vztah ke čtení ztratí, protože si ho spojí s výkonem a hodnocením. Vaším úkolem je udržet čtení pro radost oddělené od školních povinností.
Několik věcí pomáhá víc než cokoliv jiného:
- Nechte dítě vybírat si samo, i kdyby to měly být komiksy nebo knížky, které vám přijdou hloupé. Hlavně ať čte.
- Čtěte společně dál, i když už dítě umí číst samo. Střídejte se po odstavcích, ať to není jen dřina.
- Nikdy nepoužívejte knihu jako trest a nedělejte z hlasitého čtení zkoušení.
- Choďte do knihovny, kde si dítě může půjčovat, prohlížet a objevovat bez tlaku.
Tlak a nucení jsou nejrychlejší cesta, jak z dítěte čtenáře nevychovat. Kniha se musí pojit s příjemným pocitem, ne s hádkou u kuchyňského stolu.
Vy jste ten největší vzor
Můžete dítěti koupit stovku krásných knih, ale pokud vás samotné nikdy neuvidí číst, těžko uvěří, že jsou knihy něco cenného. Děti nedělají, co jim říkáme, dělají to, co vidí. Když si večer místo telefonu vezmete knížku, když si o přečteném povídáte, když se doma běžně mluví o příbězích, dítě to nasaje jako naprostou samozřejmost.
Domácnost, kde jsou knihy po ruce, kde je čtení běžnou součástí života a kde se o příbězích mluví, formuje čtenáře mnohem spolehlivěji než jakákoliv metoda. Zkušenostmi, jak vztah ke knihám v rodině pěstovat i ve věku obrazovek, se maminky a rodiče dělí třeba na portálu Nám Ženám.eu, kde se často řeší právě konkurence tabletů a mobilů.
Konkurence obrazovek
Nemá cenu předstírat, že tablet a kniha spolu nesoupeří. Soupeří a kniha to nemá lehké, protože obrazovka nabízí okamžitý a snadný zážitek, zatímco čtení vyžaduje soustředění. Nejde o to obrazovky úplně zakázat, to obvykle nefunguje, ale o to nastavit jasné hranice a mít doma i časy, kdy jsou displeje vypnuté a prostor dostane něco jiného.
Praktické nápady, jak s dětmi zvládnout digitální rovnováhu a najít místo i pro klidnější aktivity, přehledně shrnuje web Děti247.cz. Klíč je v tom nabídnout alternativu, ne jen zakazovat.
Co čtení dítěti opravdu dává
Možná se ptáte, proč se tím vším zabývat, když dnes informace najde každý na obrazovce. Čtení ale rozvíjí věci, které žádné video nenahradí. Rozšiřuje slovní zásobu daleko nad rámec běžné mluvy, protože v knihách se objevují slova, která v hovoru málokdy zazní. Trénuje soustředění a schopnost udržet pozornost delší dobu, což je dovednost, kterou rychlé střihy na displeji spíš oslabují. Podporuje představivost, protože obraz si dítě musí vytvořit samo v hlavě, a rozvíjí empatii, když prožívá osudy postav. Děti, které pravidelně čtou, mívají později snazší cestu školou napříč předměty, ne jen v češtině. Investice do čtenářských návyků se tedy vrací mnohem širším způsobem, než by se na první pohled zdálo.
Trpělivost se vyplatí
Vychovat čtenáře je běh na dlouhou trať a výsledky se nedostaví přes noc. Některé dítě propadne knihám ve čtyřech, jiné až v deseti, a některé si k nim najde cestu ještě později. Vaším úkolem není dítě do čtení dotlačit, ale vytvořit prostředí, ve kterém se láska ke knihám může přirozeně narodit. Když vydržíte a zůstanete sami čtoucím vzorem, šance jsou na vaší straně.
