Zdroj fotografie je: Magnific.com
Sotva dítě dobere antibiotika a vrátí se do školky, za tři dny vás vítá další rýma, kašel a večerní teplota. Rodiče prvňáčků ve školce tenhle koloběh znají až moc dobře a leckdy si zoufají, že jejich dítě je snad nemocnější než všechny ostatní děti dohromady. Uklidním vás hned na začátku: prvních dvanáct až osmnáct měsíců po nástupu do kolektivu je vlna nemocí naprosto běžná a sama o sobě neznamená, že s imunitou vašeho dítěte je něco v nepořádku.

Proč jsou děti ve školce pořád nemocné
Malé dítě se ve školce poprvé setkává s obrovským množstvím virů, se kterými se jeho imunitní systém dosud nepotkal. Každé takové setkání je vlastně trénink. Organismus se učí patogeny rozpoznat, zapamatovat si je a příště se s nimi vypořádat rychleji. To, co vypadá jako nekonečná série nemocí, je ve skutečnosti intenzivní budování imunitní paměti.
Za normální se považuje šest až dvanáct respiračních infekcí ročně u předškoláka. Zní to hrozivě, ale je to průměr, do kterého se vejde většina dětí. S přibývajícím věkem počet nemocí klesá a kolem šesti či sedmi let už bývá klid. Přehledné a srozumitelné vysvětlení, jak dětský imunitní systém dozrává, najdete na zdravotním portálu iZdraví.eu, který témata pěkně rozebírá bez zbytečného strašení.
Základ je nuda: spánek, jídlo, pohyb
Žádný zázračný sirup nenahradí tři pilíře, na kterých obranyschopnost stojí. Zní to obyčejně, ale právě tady se rozhoduje nejvíc.
- Spánek je čas, kdy se tělo regeneruje a imunitní systém pracuje nejintenzivněji. Předškolák potřebuje zhruba deset až dvanáct hodin denně, včetně klidného večerního rituálu bez obrazovek.
- Pestrá strava plná zeleniny, ovoce, kvalitních bílkovin a zdravých tuků dodává vitaminy a stopové prvky, které tělo pro obranu potřebuje. Přeslazené a průmyslově zpracované potraviny naopak imunitě neprospívají.
- Pohyb venku za každého počasí otužuje, prokrvuje sliznice a zlepšuje náladu. Neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečené dítě.
Konkrétní tipy na jídelníček, který zvládnete i ve všedním shonu, sdílí web Rady nejen maminkám, kde bývají recepty rovnou přizpůsobené dětským strávníkům.

Vitamin D a co s doplňky
V našich zeměpisných šířkách je od podzimu do jara slunce málo a tělo si nedokáže vytvořit dost vitaminu D, který hraje v imunitě zásadní roli. Jeho doplňování přes zimní měsíce doporučuje řada pediatrů a patří k mála suplementům, které mají u dětí opravdu smysl. Dávkování ale vždy proberte se svým dětským lékařem, protože se liší podle věku i hmotnosti.
U ostatních zázračných přípravků z lékárny buďte střízliví. Většina multivitaminů a bylinných směsí nemá u zdravého, normálně se stravujícího dítěte prokázaný přínos. Peníze za ně utracené obvykle udělají větší radost výrobci než dětské imunitě. Pokud přesto sáhnete po probiotikách po antibiotické léčbě, dává to smysl, protože pomáhají obnovit střevní mikroflóru, na které stojí velká část obranyschopnosti.
Otužování bez fanatismu
Otužování neznamená ledovou sprchu ani polonahé dítě v mrazu. Jde spíš o to nepřetápět, oblékat vrstvy, které se dají ubrat, a nechat dítě zvyknout si na kolísání teplot. Přehřáté dítě zabalené do tří svetrů se zpotí, prochladne a onemocní snáz než dítě rozumně oblečené. Domácnost udržujte spíš chladnější a pravidelně větrejte, přetopený suchý vzduch sliznicím vyloženě škodí.
Skvěle funguje i každodenní pobyt venku bez ohledu na to, jestli mrholí nebo mrzne. Sluníčko, čerstvý vzduch a pohyb dělají pro obranyschopnost víc než hodiny strávené v přetopeném pokoji. Další nápady, jak zvládnout zimní sezónu s malými dětmi, přehledně shrnuje web NašeDěti.eu.
Hygiena, ale s mírou
Mytí rukou po příchodu ze školky, před jídlem a po toaletě je jednoduché opatření, které opravdu funguje a spolehlivě sníží přenos virů i střevních potíží. Naučte dítě pořádně namydlit ruce a chvíli je pod vodou drhnout, klidně u toho zazpívejte krátkou písničku, aby vydrželo dost dlouho. Přehnaná sterilita ale paradoxně škodí. Dítě potřebuje běžný kontakt s bakteriemi z prostředí, aby se jeho imunitní systém měl na čem učit a nezačal později reagovat přehnaně třeba v podobě alergií. Odpustěte si proto antibakteriální gely na každém kroku a nebojte se, že si dítě venku ušpiní ruce od hlíny. Trocha nečistoty z pískoviště nikomu neublíží a hraní v přírodě obranyschopnosti prospívá víc než dezinfekce.
Kdy zbystřit a jít k lékaři
Běžná viróza s rýmou, kašlem a nižší horečkou, u které je dítě jinak čilé, se dá zvládnout doma klidem a tekutinami. Existují ale situace, kdy váhání není na místě. Vysoká horečka trvající déle než tři dny, dušnost, apatie, odmítání pití, vyrážka nebo silné bolesti hlavy patří do rukou pediatra. Rodičovský instinkt bývá dobrý rádce, když máte pocit, že tohle už není jen obyčejná rýma, zavolejte.
Nezapomínejte přitom na sebe. Období nekonečných nemocí je vyčerpávající pro celou rodinu, střídání služeb u nemocného dítěte, noci bez spánku a stres z chybějícího spolu s obavami umí pořádně unavit. Sdílení zkušeností s ostatními rodiči hodně pomůže, protože zjistíte, že v tom rozhodně nejste sami. Živé diskuze žen a maminek, které tím vším procházejí taky, najdete na portálu Nám Ženám.eu.
Světlo na konci tunelu
První rok ve školce bývá nejtěžší, to se nedá obejít. Ale imunita, kterou si dítě právě teď buduje, mu vydrží a v dalších letech se to bohatě vrátí v podobě mnohem menšího počtu nemocí. Vydržte, dělejte základní věci poctivě a zbytečně nepropadejte panice z každé rýmy. Ta série nemocí není váš neúspěch, je to naprosto přirozená daň za to, že dítě roste, poznává svět a jeho tělo se učí bránit se samo.